Role otců v českých operách II.

Poznejte svět opery s cyklem přednášek Opera žije!

Pokračování vyprávění a poslechu ukázek na uvedené téma vzhledem k jeho obsáhlosti.

Jací jsou otcové v českých operách? Co je spojuje, nebo naopak odlišuje v dílech Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka? Kterými hlasy promlouvají? Někdy tyto postavy ztvárňují tenoristé, jindy barytonisté a v neposlední řadě také basisté. Za všechny tatínky jmenujme alespoň Vodníka z Rusalky, Bendu, Bohuše a hraběte Viléma z Harasova z Jakobína, Lukáše a Palouckého z Hubičky, Michálka z Čertovy stěny, Kalinu a Malinu z Tajemství, Míchu a Krušinu z Prodanky... Sami vidíte, že paleta je to pestrá. Jsou to lidé mnohdy milující, ochranitelští, jindy nekompromisní a autoritativní. Ponořme se společně do různých příběhů, prostředí a atmosfér. Zajímat nás bude tentokrát logicky i osobní život a rodičovství zmiňovaných komponistů. Oba byli několikanásobnými otci, ale také prošli ztrátou několika potomků. Tyto události pochopitelně ovlivnily jejich tvorbu a vtiskly jí nepopsatelnou hloubku, ale rovněž nezpochybnitelnou naději. Věřím, že si společně nádhernou hudbu dvou velikánů české kultury i tentokrát krásně užijeme.

 

• Smetanův operní odkaz 

Bedřich Smetana (1824-1884). Rodák z Litomyšle, zakladatel svébytné české národní hudební tradice, urputný muž potýkající se v mnoha ohledech s nepřízní osudu, skladatel stižený v pozdějším věku hluchotou a také autor známého citátu: „V hudbě život Čechů.“  A o kterých osmi dokončených operách že si to budeme povídat? Jistě Vám napoví následující mnemotechnická pomůcka: Když byli Braniboři v  Čechách, dal Dalibor Libuši Hubičku pod Čertovou stěnou. Viděly to Dvě vdovy, řekly to Prodané nevěstě a už to nebylo žádné Tajemství... „Smetana byl vynikající operní skladatel, protože měl velký smysl pro hudební dramaturgii opery a pro timing. Jeho opery není třeba krátit a dělat v nich škrty, což je v dnešní době výjimečné. I v tom je Smetana vlastně moderní. Jeho hudba neomrzí, protože v ní lze pořád nacházet něco nového, dokáže být současně populární i intelektuální, využívá důvěrně známé melodické obraty i komplexní formální prvky - a to vše působí dohromady,“ dodává v rozhovoru pro Aktuálně.cz muzikolog a dramaturg Vojtěch Frank.

 

• Dvořákův operní odkaz 

Antonína Dvořáka (1841-1904). Narodil se v Nelahozevsi, později uspěl za oceánem, rád se vracel na zámeček ve Vysoké u Příbramě. Jeho hudba čerpala z českých kořenů a dosáhla světovosti. Byla tradiční, a přesto vždy svým způsobem moderní. V jeho osobě se propojila hluboká víra, láska k přírodě a k vlasti i fascinace technickými výdobytky. Samozřejmě nejen operní žánr ho proslavil. Avšak Rusalka se stala nesmrtelnou. Lidskost, soucit, štěstí, strádání, naděje, to vše se snoubí v jeho dílech. Bývalý prezident a dramatik Václav Havel o tomto geniálním umělci uvedl: „Antonín Dvořák je jedním z těch velikánů našich dějin, který nám ukázal cestu a způsob, jak se můžeme nejlépe včlenit do širokých světových souvislostí tím, že jsme dobře sami sebou, že děláme dobře vlastní práci. On sám vstoupil do světového povědomí nikoli tím, že vykřikoval do světa své jméno a ukazoval na sebe prstem, ale obsahem svého bytí, svou prací, svými výkony, druhem své duchovnosti.“…